Mít svůj web, svůj blog, to byl můj letitý sen. Proběhla už celá řádka pokusů si nějaký blog založit. Vždycky to dopadlo stejně, skončila jsem na otázkách: „Kdo to bude číst?“ a „Co tam mám jako psát na pravidelné bázi?“ Chtěla jsem psát, ale neměla jsem o čem, neměla jsem co říct. Všechno se změnilo s mou pěší cestou napříč republikou. Začala jsem žít sebe a o sobě vyprávět. O tom kdo jsem a co mě baví, o svém chození, o svých myšlenkách, o zážitcích jedné nadšené mámy. A z psaní se stal návyk.
Začala jsem tvořit pravidelné posty na sociální sítě, ale Instagram mě limitoval počtem 2200 znaků, což pro mě někdy bylo zoufale málo. Řešení bylo nabíledni. Konečně nastal ten čas založit si svůj web. Jen mě odrazovala technická stránka. Po té, co jsem na podzim strávila x hodin nastavováním a zprovozňováním svého minieshopu pro prodej knížky, neměla jsem už chuť, náladu ani energii věnovat další čas na tvorbu webových stránek.
Světlo na konci tunelu se objevilo v podobě kurzu Podnikání z pláže, kterým aktuálně procházím. A najednou tu byly pomocné ruce a snadný návod, jak si svůj web, svůj blog vytvořit, nastavit.
A tak je tady. Moje nové děťátko, www.eliskacoradachodi.cz.
Je to jako když jsem v 11 letech dostala svůj vlastní pokojíček. Je to můj koutek, moje lodička v internetovém oceánu. Můj prostor, kam můžu naházet všechny svoje myšlenky, nápady, povídání o našem životě, co děláme, co jsme zažili, kam se chystáme. A taky místečko, odkud může proudit do světa moje kniha a další moje tvorba.
Mám ze svých stránek upřímnou dětskou radost. Pod rukama mi vzniká něco, o čem jsem snila roky. Ale všechny nápady na blog končily tím, že jsem se inspirovala někým a chtěla ho kopírovat. A to samozřejmě nefungovalo. Až když jsem našla SEBE a začala v životě dělat, co mě baví, přirozeně se objevilo to, o čem budu psát a tvořit.
A tak moje milé webové stránky, vítám vás na světě, přeju vám pohodovou, barevnou existenci a spoustu spokojených čtenářů.
S láskou Eliška (ta co ráda chodí a taky píše)
Jsem maminkou dvou malých holčiček a ráda chodím. A nejen chodím, ale taky běhám, bruslím, jezdím na kole, tančím v kuchyni, zahradničím, šlapu po horách a cestuju. O tom všem s velkou vášní píšu a vyprávím, a tím inspiruju ostatní, že s dětmi život nekončí, jen se báječně proměňuje.
O své trnité cestě mateřskou džunglí jsem napsala e-book S dětmi život nekončí a mé putování s dětmi napříč Českem popisuji v knížce Máma, co ráda chodí.
O letošní pouti k Baltu vyprávím v knížce Máma, co ráda chodí 2
Ségra, ty seš prostě dobrá! Máš moji plnou podporu a obdiv. Pěkně zažívej a sepisuj ať se máme u čeho pobavit.