Už pár dní sdílím na svých sociálních sítích svůj běhací adventní kalendář. Mohlo by se zdát, že jsem nějaká zdatná běžkyně, ale tohle zdání rychle zmizí, když se podíváte na mou kilometráž a tempo. Nejsem zdatná běžkyně. Nejsem ani běžkyně. Já jenom běh miluju. Ale je to láska divoká. Nemůžeme být ani spolu, ani bez …
Ahoj, jmenuju se Eliška, jsem maminkou dvou holčiček, pětileté Barušky a tříleté Anežky. A spolu s nimi jsem během mateřské dovolené vyrazila na tři velké pěší pouti. Napříč Českem od jihu k severu. Z Čech až k polskému Baltu. Slovensko-maďarskou cestu. Co nám naše pěší pouti daly? Má celé tohle moje konání nějaký odkaz do budoucna? Půjdeme zase …
„Jak to budeš dělat, až nebudete jezdit s kočárkem?“ Takových dotazů už jsem dostala za dobu, co píšu o svém chození s dětmi, hodně. Vždycky jsem nad tím mávla rukou. Copak já vím? Moje aktuální realita je kočárková a co bude za rok, za dva, netuším. A teď už se mi ty odpovědi rýsují. Jestli jsem si …
Potřetí a naposledy? Je to konec našich velkých cest? Pokračovat ve čtení »
Dneska bych vám chtěla vyprávět příběh, který je starý už sedm let. Dlouhých sedm let uplynulo a pro mě jsou ty vzpomínky stále živé. A o čem to dnes bude? Co se všechno může stát, když se vám splní velký sen. Jak moc to může stát za prd a jak moc mě to převálcovalo, dokud …
Vyhrát Maminku roku. To zní krásně, že? Možná jste viděli přímý přenos z galavečera, viděli jste mě v šatech, nalíčenou, načesanou, jak přebírám ocenění. To vypadalo všechno krásně, dojemně a taky to krásné a dojemné bylo. Ale co všechno bylo za tím? Co se všechno odehrálo, aby tenhle okamžik mohl nastat? Možná teď doufáte v popis nějakých pikantností …
O Mamince roku – do hloubky a bez pozlátka Pokračovat ve čtení »
Když jsem byla malá, představovala jsem si dospěláka jako někoho, kdo chodí do kanceláře a kouří. A má děti a vaří. Takhle jsem si hrály se sestřenkou. Že jsme dvě dospělé ségry, máme děti (panenky), chodíme do kanceláře (vedlejší místnosti), kde máme cestovku (mraky prospektů různých cestovek), hodně píšeme a razítkujeme a v mezičase kouříme (koušeme …
Proč jsem se dobrovolně rozhodla nějaký čas nejíst? Co mě k tomu vedlo? Co jsem si od toho slibovala? Jaké to bylo? Co mi to přineslo? O tom všem bych vám dneska chtěla vyprávět. Pamatujete si na moji lednovou cukrovou odvykačku? Sdílela jsem ji s vámi na sítích. Nešlo tehdy tak úplně o nějakou úpravu …
Jak jsem se spustila (vlastně způstila) Pokračovat ve čtení »
Dnes se příliš nerozepíšu, nýbrž nechám mluvit své minulé já. Mám pro vás rozhovor se mnou, který vznikl v červnu 2022, nedlouho poté, co jsem se vrátila ze své pouti napříč Českem. Povídá si se mnou Věrka Švach, moje tehdejší koučka, mentorka, jak chcete. Výstižnější je možná slovo průvodkyně. Ano, provedla mě velkou částí loňského …
Mít svůj web, svůj blog, to byl můj letitý sen. Proběhla už celá řádka pokusů si nějaký blog založit. Vždycky to dopadlo stejně, skončila jsem na otázkách: „Kdo to bude číst?“ a „Co tam mám jako psát na pravidelné bázi?“ Chtěla jsem psát, ale neměla jsem o čem, neměla jsem co říct. Všechno se změnilo …